Na jedno z prvních letošních mají kluci skleněnou připomínku, hledání hesel je totiž přivedlo k Muzeu rapotínské sklárny, kde si po prohlídce můžete koupit skleničku a broušením si ji ozdobit dle vlastního uvážení a fantazie. Napsal bych k tomu více, ale v tomto případě jsem s nimi nebyl – můžu jen odkázat na webovky muzea, tropy začátku prázdnin jsem totiž trávil v práci. I když ne, že bych si čas na nějaký špacír neudělal, když zrovna nebe úplně nehořelo.
A tak musím přiznat, že jedno z hesel jsem zase pro změnu našel já bez kluků (ještě že stejně zase nevyhrají!). Během Větrání v Moravském krasu jsem si totiž vzpomněl, že má jedno heslo být poblíž Macochy střežené netopýrem... no a taky že bylo. Později jsme ale v rodinné sestavě vyrazili do Moravského krasu znovu, když jsme se před dalším tropickým dnem na chvíli skryli v jeskyni Balcarka v Ostrově u Macochy, tedy jen kousek od informačního centra u Macochy, kde bylo schováno heslo, takže se to dá uznat, ne?
Při dalším hledání jsme kvůli heslům "vymetli" místa v našem okolí, jako je Litovel, Náměšť na Hané či Prostějov, kde jedno hlídal Jiří Wolker na náměstí a druhé kryla dřevěná houba na dopravním hřišti, odkud jsme kluky málem nedostali. Za mě ale mnohem příjemnější a hezčí byl krátký výšlap na Vyhlídku u Anděla v Loučné nad Desnou, kde jsme se zastavovali během naší dovolenkové cesty na sever. Dřevěná socha anděla a lavička obklopené květy jsou usazené ve svahu nějakých 40 výškových metrů středem obce a je odtud pěkný výhled nejen na zámek či sousední zábavně-rekreační areál, ale především na okolní kopce a hory a kus údolí Desné.
To třeba z Hatschekovy vyhlídky při Ripperově promenádě v Lázních Jeseník, kde bylo schováno další heslo, zas tak uchvacující výhled nebyl. Tedy pokud čekáte výhled na Jeseník, ten je v létě z velké části "maskován" zelení. Zlatý chlum s rozhlednou nebo Křížový vrch s kostelíkem sv. Anny a restaurací oproti tomu ale přehlédnout nelze.
Opravdu jen na skok jsme se pak po cestě domů zastavovali kvůli heslu ve Vrbně pod Pradědem, rychlonávštěva informačního centra v "altánku" u hlavní silnice stačila k tomu, aby mi v hlavě vrtali dva červíci – jednak že by to tu stálo za hlubší prozkoumání a jednak co mi říká jméno Josefa Lowaga, jehož dřevěná busta před centrem stojí. Zatímco druhého červíka jsem se zbavil záhy (autor knih pověstí z Jeseníků, které mám v knihovně), ten první později doma ještě přibral pár kil – ale o tom jindy, možná brzy.
Pro soutěžní hesla jsme ale vyrazili také na jih. Když jsem postřehl, že je znovu přístupný klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích a zároveň že je u kaple sv. Antonína na protějším břehu řeky Jihlavy jedno z hesel, nebylo vyhnutí. Pravda, výstup ke kapli nebyl úplně bez řečí, ale cíl byl splněn, všichni přežili a jako bonus byl ten super výhled na městečko s klášterem, zámkem a dalšími památkami. Klášter jsme tedy také navštívili, ale kdyby neměla stejný nápad hromada dalších lidí, byla by prohlídka jistě klidnější. Mimochodem tip na výlet do Dolních Kounic je už dlouho k mání tady.
Pěkný výhled by se určitě byl také z Bílé věže ve Strážnici, ale poté, co jsme v rozpáleném odpoledni prošli areál Muzea vesnice jihovýchodní Moravy (rozuměj skanzen a mimochodem děti do 15 let mají v doprovodu dospělého vstup zdarma), neměli jsme už žádné výškové ambice. Naštěstí kvůli heslu nebylo nutné nikam stoupat, bylo vylepené ve vitríně, takže stačilo vyfotit, vstoupit do vedlejší cukrárny pro zmrzlinu a s lehkým chlazením se horkem sunout zpět k přístavu na Baťově kanálu a ku skanzenu.
Naposledy jsme pak zamířili do Rymic, malebné to vesničky u Holešova, kde zrovna měli hody, z pódia v areálu u zdejší tvrze hrál tradiční polky a valčíky i upravené osvědčené popové hity dechový orchestr a o kus dál vyřvávalo normalizační disco u kolotočů. Podívali jsme se tam i tam, na vybavené hřiště pro děti i dospělé a také do části Hejnice, která je vesnickou památkovou rezervací se stařičkými hanáckými domy a dřevěným větrným mlýnem – právě u něj jsme našli naše poslední heslo. Na prohlídku areálu se někdy budeme muset vrátit, teď se na ni kluci vůbec, ale vůbec netvářili. No a brzy se uvidí, jak se budou tvářit, až Déčko zveřejní výsledky soutěže...
Komentáře
Okomentovat