Větrání 2026

V roce 2026 proběhly tyto výlety:

12. 7. Na Vřesovku (162)
Červenohorské sedlo – Vřesová studánka – sedlo pod Vř. studánkou – údolí Hučivé Desné – Kouty nad Desnou, žst.
mapa / 12,3 km / 8 účastníků

Vlna veder se brzy vrátí a bude ještě horší! Kvůli takovým varováním a výhrůžkám v éteru jsem přehodnotil lokalitu červencového větracího výletu a místo trasy, kde bychom nejspíš uhořeli nejpozději na třetím kilometru, jsme se raději vydali do výšin Jeseníků. A byl to "dobrý" tah: u Vřesové studánky jsme hořet rozhodně nezačali. Teplo nám ale bylo, protože jsme se potili v pláštěnkách a nepromokavých bundách. Slunce se totiž toho dne rozhodlo nad horami neukázat, naopak z šedé oblohy padala voda a ani výhledů nám nebylo dopřáno. Což jsou ale faktory, které výletu dodávají nezapomenutelnost... / report

6. 6. Bloudění u Gruny (161)
Svojanov – Karlín – Žipotín – Gruna – Radkovské hradisko – Radkov – Rozstání, žst.
mapa / 12,5 km / 8 účastníků

Některé záležitosti prostě potřebují uležet. Tvarůžky, vymalování pokoje anebo třeba výlet ke Gruně u Moravské Třebové, ten se nám totiž povedl až na druhý pokus. Ale jak! Nad hlavou vymetené nebe, pětatřicítku (silnici) jsme překonali překvapivě rychle, v lesích nás nic nesežralo, i když jsem výlet nazval jako bloudění, nezabloudili jsme a nějaké to vzájemné štengrování také bylo. Jen osvěžovna chyběla, ale na to už jsme na těch hřebečských dědinkách tak nějak zvyklí. / report

13. 5. Vycházka Pomoravím (160)
Moravičany – Doubravice – Mitrovice – Nové Mlýny – Řimice – Měník – Třesín – Mladeč – Litovel
mapa / 16,4 km / 23 účastníků + pes

Břehy vlnící se řeky, stezky pod skalami, které se člověk pokusil zkrášlit k obrazu svému, temné a kluzké podzemí nebo vonící les za rušnou silnicí – tolik prostředí jsme vystřídali na "pouhých" šestnácti kilometrech v Litovelském Pomoraví. Větrací putování, již 160., přitom bylo opět po roce součástí Sportovního dne Univerzity Palackého, takže výpravu ani zdaleka netvořili jen pravidelní větrači. Možná budoucí pravidelní, v cíli totiž nikdo nevypadal, že by přihlášení na cestu chráněnou krajinnou oblastí litoval. Nebo Litovel? / report

26. 4. Žulovskou pahorkatinou (159)
Žulová – Boží hora – rozc. Bažantnice – Černá Voda – Kaltenštejn – Černá Voda, lomy – Žulová, žst.
mapa / 14 km / 7 účastníků

Nešlo tomu odolat! Když už se od povodní konečně rozjely vlaky z Lipové k Javorníku, musela další větrací výprava zamířit na daleký sever. Ne, že by tu větrači nezanechali už spoustu stop, ale stále to není dost a je pořád co objevovat. A tak jsme při putování Žulovskou pahorkatinou vedle již dříve navštívené Boží hory vystoupali i k ruinám hradu Kaltenštejn, který jsme dosud míjeli. A ty výhledy. A toho kamení, co jsme viděli (a pošlapali)! Prostě nádhera. Chybky to ale mělo, nicméně jen dvě – brzké ranní vstávání a studený vítr, který se do nás zejména před polednem co chvíli opíral. / report

3. 4. Slovácký špacír (158)
Hluk – Vlčnov – Uh. Brod
mapa / 15,1 km / 11 účastníků

Takové tempo ze startu snad ještě žádná větrací výprava neměla! Skoro by se dalo říci, že jsme centrum Uherského Hradiště viděli rozmazaně, jak jsme kvapili z vlakového na autobusové nádraží, abychom odtud stihli další spoj. Byl jsem sice vybaven plánem B, kdyby měl náš vlak zpoždění, použít jsem jej ale nechtěl. A nemusel. Na busáku za nechvalně proslulou věznicí jsme byli s předstihem a o chvilku později už jsme v počtu 12 kusů vystupovali v Hluku. Městečku, po kterém jsem na mapě už delší dobu koukal a přemýšlel, do "čeho Uherského" putování z něj nasměrovat. Varianta Brod se rozhodně osvědčila, i když jsme zdaleka neviděli a nezažili všechno, co nabízí. / report

14. 3. Z Rudoltic do Třebové (157)
Rudoltice – Nad damníkovskou hájenkou – Rybník – Česká Třebová
mapa / 14,7 km / 6 účastníků

Po delší době jsme u Žichlínku nechali za sebou starou zemskou hranici a vydali se na větrací procházku do Čech. Trasa slibovala především výšlap přes Lanšperský hřbet, po cestě jsme ale zlehka nakoukli i do podzemí a narazili na císařovnu, indiány i lamy, v prvních dvou případech tedy skoro. A i když nás vítr poměrně vytrvale zasypával uschlým jehličím a občas přidal i nějakou tu padající šišku, byl to příjemný jarní výlet. Bylo nás sedm a někteří jen měli trochu víc práce s vyčesáváním památek na les, kterým jsme procházeli... / report

8. 2. V kraji čarodějnic a železářů (156)

Sobotín – Maršíkov – Velké Losiny
mapa / 14,1 km / 11 účastníků

Může se vůbec do Sobotína v neděli? Není podstatné, kdo tu otázku v motoráku jen kousek před cílovou stanicí vyslovil, ale pobavil. A pozitivní nálada byla třeba, protože šedobílá obloha neslibovala pro první letošního větrací výpravu nic hřejivého, naopak z ní padaly jemné kapky a mlha se z údolí Merty zvedla jen do záložních pozic na okolních svazích, do toho všude vládlo oblevové čvachtavo. Ale trasy připomínající čarodějnickou a průmyslovou minulost tohoto podjesenického koutu jsme se nevzdali a ještě jsme stihli (ale vyškemranou!) sladkou tečku ve Velkých Losinách. A od bláta jsme byli jen trochu... / report

Komentáře