Luhačovice – Pozlovice – Řetechov – Malenisko – Pozlovice – Luhačovice
mapa / 18,6 km / 25 účastníků / report
A zase ty vichry. Stovky, možná tisíce popadaných stromů nám zkřížily cestu na posledním Větrání roku 2017, se kterým jsme vyrazili do Luhačovic. Na jednu stranu jsme si tak užívali prvního sněhu, protože v Olomouci v té době nebyla ani vločka, na druhou stranu jsme ale tak nějak za pochodu stanovovali novou trasu výletu z lázní k poutnímu místu v Provodově a pak zase zpátky, původně to na mapě bylo takové pěkné kolečko… Ale co, tak jsme se dvakrát mihli v Pozlovicích, do Řetechova jsme došli z jiné strany, k přípitku na nový rok v Provodově jsme se všichni doklouzali. Pak jsme se vrátili zpět do lázní, okusili Vincentku, nakoupili oplatky a vyrazili domů vstříc silvestrovským oslavám.
Městečko Trnávka – Rozstání – Malíkov – Pastýřka – Moravská Třebová
mapa / 18 km / 33 účastníků / report
S předvánočním Větráním jsme vyrazili na Hřebečsko, na trasu, kterou jsme již jednou z poloviny šli, ovšem tentokrát na vybraných místech zazněly pověsti, které se k daným lokalitám vážou, protože k adventnímu času pohádky a podobná vyprávění prostě patří. Nechyběla tak zmínka o bílé paní z Cimburka nad Městečkem Trnávkou anebo příběh nešťastné lásky zvaný Annenruhe, který se váže ke Křížovému vrchu v Moravské Třebové. Užili jsme si ale také následků nedávné vichřice a výhledu z rozhledny Pastýřka nad Třebovou.
Grygov – Přestavlky – Velký Týnec – Olomouc-Holice
mapa / 17,8 km / 15 účastníků / report
Poslední podzimní výprava vedla z Grygova k památníku osvobození nad Velkým Týncem, tedy jen kousek od Olomouce. Na to, že byl konec listopadu, nám opět přálo počasí, i když ten protivný vítr při závěrečném přesunu z Týnce do Holice přes pole tak dout vážně nemusel… Nicméně byla to fajn procházka, zastavili jsme se na hraně Strejčkova lomu, pokochali výhledem od týnecké mohyly, nasáli poslední záchvěvy podzimu. Někdy prostě stačí vyjít jen kousek od domu...
Senice na Hané – Senička – Cakov – Svatá Voda – Náměšť na Hané
mapa / 13,7 km / 37 účastníků a 3 psi / report
Trochu bláta ještě nikdy nikoho nezabilo. Že ho ale bude více na silnici než na lesní cestě, to dokáže překvapit. Přesvědčili jsme se o tom na vlastní boty na silnici mezi Senicí na Hané a Seničkou, kudy projížděly kamiony plné cukrové řepy. Inu, kampaň. V lese podél říčky Blaty, prý zvané také jako hanácká Amazonka, se šlo mnohem lépe. Tak lépe, že jsme ke Svaté Vodě, osadě s poutní místem a studánkou, málem netrefili. A také jsme vlastně za celý den nebyli všichni pohromadě, ale celkově nás bylo 37 a tři psi k tomu, de facto účastnický rekord… Ale zpět k blátu - obsluha v náměšťské pizzerii u nádraží musela být nadšená z bleskové tržby i solidního nepořádku na podlaze…
Nectava – Biskupice – Jaroměřice – Jevíčko
mapa / 15,5 km / 25 účastníků / report
Vichřice týden před termínem sice pozměnila trasu tohoto výletu, ale na jeho kvalitu to nemělo žádný vliv. Ráno jsme vyjeli mlhou v narvaném motoráku a také výlukovém autobusu, v Nectavě nás ale přivítala modrá obloha, a tak jsme se s úsměvem vydali směr Biskupice. Po cestě se otevřel pěkný výhled a Chornice, při výstupu do Zálesí se přidaly do zorného pole i ony Biskupice. V Zálesí jsme na chvíli vstoupili do čerstvě zakázaného lesa, nikdo nás ale nechytil. Zato na jaroměřické Kalvárii si nás všiml místní duchovní, který nás provedl areálem poutního místa. Po cestě do Jevíčka, cíle naší cesty, nám účesy trochu počechral vítr, někteří se pak rovnou usadili do restaurace, další zvládli ještě rychlou prohlídku města. Všichni jsme si pak užili trochy adrenalinu při zpáteční cestě a při čekání v Chornicích na nádraží, ale vlak přijel, bus jsme stihli a všichni jsme v pořádku dojeli.
Brno-Bystrc – Podkomorské lesy – Veveří
mapa / 15 km / 21 účastníků / report
Může to sice vypadat trochu zvláštně, ale uprostřed podzimu jsme si s větrací sedmdesátkou vyrazili k vodě. K Brněnské přehradě. Žádná koupačka se ale nekonala, prošli jsme lesy na břehu přehrady od Bystrce až k hradu Veveří, kde jsme měli i nějaký čas na prohlídku areálu. Než jsme sem ale došli, někteří naplnili své batohy a tašky houbami a prošli jsme mimo jiné křížovou cestu u Chudčic, kde to místy bylo o kotníky a kolena i jiné části těla.
Bystřička – Medůvka – Velká Lhota – Veselá – Zašová
mapa / 17 km / 18 účastníků / report
Týden po Kosíři jsme se vydali o něco dále od Olomouce, a sice k Valašskému Meziříčí. Valašsko totiž zatím nikdy nezklamalo – a to se ani tentokrát nezměnilo. Sice jsme si všichni trochu mákli, ať už jsme šli jakoukoliv ze tří variant trasy mezi Bystřičkou a Zašovou, resp. Rožnovem, ale bylo krásné počasí, nabízely parádní výhledy po nádherné krajině, podařilo se nám dostat, tak trochu náhodou, do stařičkého dřevěného kostela ve Velké Lhotě, no prostě paráda. A nikdo z osmnácti účastníků si nestěžoval...
Lutín – Třebčín – Lípy – Velký Kosíř – Malý Kosíř – Slatinice
mapa / 14 km / 20 účastníků + pes / report
Čtvrtý ročník Větrání jsme zahájili o něco dříve, než bylo zvykem v uplynulých letech, ale zato tradičně – výšlapem na hanácké Mont Blank, tedy Velký Kosíř. Tentokrát jsme se museli obejít bez rozhledny, která byla zavřená, to ale nevadilo. Výhledy byly i po trase vedené z Lutína přes někdejší lom u Slatinek nebo přes Malý Kosíř, nasbírali jsme také nějaké houby a těch párků, co se potilo nad ohněm pod rozhlednou. Na Velkém Kosíři byli také vyhlášeni a oceněni nejaktivnější větrači třetího ročníku, pak už jsme ale slezli dolů do Slatinic, tam si dali jedno orosené a rozjeli se k domovům.
Ramzová – Petříkov – Paprsek – Staré Město
mapa / 14,6 km / 37 účastníků + pes / report
Lokalita posledního výletu třetího ročníku byla do poslední chvíle tajena, ale v Ramzové už to prostě muselo jít ven: Půjde se na Paprsek a pak do Starého Města přes vrch Větrov. Určitě přitom stojí za zmínku, že i přes neznámou lokalitu se na cestu vydalo 37 lidí, čímž byl vyrovnán tehdy platný účastnický rekord. A rozhodně nikdo neprohloupil, tento výlet měl totiž všechno: voňavý les, výhledy, borůvkové knedlíky, dobrodružství na pastvině plné krav, památky… A ještě nám trasu uznali jako součást Jesenického výšlapu železničářů, který ve Starém Městě také končil. Zkrátka skvělý finiš Větracího léta s KČT Šternberk a třetího ročníku.
Bohumín – meandry Odry – Landek Park – Ostrava
mapa / 23 km / 16 účastníků / report
Z původně plánované dvacítky se nakonec vyklubalo dosud nejdelší Větrání. Trochu jsme si kvůli špatnému turistickému značení, které zničehonic končilo v neprostupném křoví, zašli, ale že by to někomu nějak zvlášť vadilo, to zase ne. Stihli jsme totiž vše, co bylo v plánu. Tedy hraniční meandry Odry, Starý Bohumín, rozhlednu na Landeku i samotný Landek park a i poslední kilometry podél rušné silnice do Ostravy jsme zvládli. Navíc i když to ráno vypadalo na deštivý den, nakonec bylo krásně, takže zase pohodový výlet.
Velké Karlovice – Pluskovec – Javorníček – Karolinka
mapa / 16 km / 17 účastníků / report
A zase do kopečků, tentokrát do Javorníků. Zamířili jsme si to směr Vsetín a Velké Karlovice, kde jsme si prohlédli historické roubené stavby nebo venkovní galerii soch v Pluskovci. Pak už jsme ukrajovali ze stoupání na hřeben, při kterém jsme drobet zmokli, ale díky parádním výhledu shora to až tolik nevadilo. Po značce jsme obešli vrchy Koncová a Gigula, u jedné samoty jsme zřejmě vyrušili rekreantku při hygieně, no nebyla příliš nadšená. Z Javorníčku, kde jsme se opět pokochali výhledy, jsme pak neznačenými a místy pořádně prudkými cestami sestoupili do blízkosti přehrady Karolinka. Z té jsme ale kvůli “ochrannému” porostu viděli jen hráz… a pak už bylo jen pivo za odměnu a na doplnění tekutin v parném dni.
Hodonín – Valy u Mikulčic – Moravská Nová Ves
mapa / 15 km / 12 účastníků / report
Větrací dvoják pokračoval na jižní Moravě. Pravda, po Jeseníkách nás (polovina výpravy měla za sebou předchozí výlet Za lesním tichem) ještě docela bolely nohy, ale patnáct kilometrů nížinou nakonec nebylo takový problém a příjemně to uteklo. A to jsme místo zakončení v Mikulčicích došlo až do Moravské Nové Vsi. A v informačním centru v Hodoníně vlastně nic moc neměli. A 60 korun vstup na rozhlednu je docela dost, ale nechceme si stěžovat, vždyť rozhled na archeologickou lokalitu Valy u Mikulčic a okolí byl fajn. A počasí bylo taky super a ke skupinové fotce se připojili i Cyril s Metodějem.
Branná – Pasák – Josefová – Branná
mapa / 16 km / 32 účastníků + pes / report
Opět se potvrdilo, že Jeseníky jsou magnet. Na špacír po části naučné stezky Pasák a do míst zaniklé osady Josefová nás totiž vyrazilo přes třicet. Skupina se sice brzy zúžila o ty, kteří chtěli jít rychlejším tempem, ale jinak jsme celkem drželi pohromadě a mohli si tak společně pod skalními převisy na Pasáku užít prudkou dešťovou přeháňku nebo chvíli předtím po cestě výhled na Brannou a okolní hory, o něco později zase vodopády na říčce Hučavě, které někteří z nás okusili na vlastní nohu. A pivo Kolštejn na závěr bylo zasloužené a hlavně lahoda. Ještě se sluší dodat, že tento výlet byl první částí větracího dvojáku, hned následující den jsme vyrazili na jih...
Zádolka – Opatovec – Svitavy
mapa / 19,4 km / 15 účastníků / report
Po nějaké době jsme se na začátku prázdnin vydali na Hřebečsko. Devatenáctikilometrová trasa po březích rybníků a lesy mezi Českou Třebovou a Svitavami příjemně utíkala a došlo i na pěkné překvapení, když jsme v lese narazili na desítky malých žabiček, na druhou stranu jsme museli být dost opatrní, abychom jim neublížili. U Svitav jsme překročili starou zemskou hranici na Moravu, navštívili zajímavý Památník včelích matek a také se podívali k pramenu řeky Svitavy, tehdy skoro vyschlému. U svitavské rosničky jsme si pak dali chvíli oddych, abychom přešli město a z vlakového nádraží vyrazili domů.
Šternberk – Dolní Žleb – Šternberk
mapa / 14 km / 7 účastníků / report
Tak jsme to KČT Šternberk oplatili. Oni s námi chodili už skoro rok, tak jsme vyrazili podpořit jejich pochod. Pravda, nebylo nás příliš, zmokli jsme a ženská část skupiny historii zrovna moc nedala, když pro ně největší historický kousek byly houpačky na koupališti ve Žlebu. Ale tak se vyblbly, že? Šternberk jsme ale přece jen prošli, užili si lesa, viděli místní velbloudy i závody modelů lodí (kde mimochodem nechyběl ani jistý údržbář a velký modelář z FTK UP) a koláčky na startu/v cíli byly milým občerstvením.
Heřmánky – Klokočůvek – Budišov nad Budišovkou
mapa / 18 km / 14 účastníků / report
Předchozí výlet byl o skalách a tento… zase o kamenech, o břidlici. Opět nám přálo počasí, bylo po dešti, sluníčko, sem tam trochu bláta, nic hrozného. Cesta, po většinu trasy vedená lesem, ubíhala celkem rychle, a i když jsme nic zásadního z plánu nevynechali, jako třeba společnou fotku u hromady břidlice, a i přestávky nějaké měli, stihli jsme dřívější z možných vlaků pro návrat domů. A ten vlak kousek před Suchdolem málem vybouchl. Jasně, přeháníme trochu, ale byla to vážně rána jako z děla, která naštěstí na funkci a náš návrat neměla nakonec vliv.
Lidečko – Pulčínské skály – Pulčín – Horní Lideč
mapa / 14 km / 29 účastníků + pes / report
Těžko říci, jak to děláme, ale zase se nám vydařil pěkný výlet. Vyjeli jsme za neživou perlou Valašska, do Pulčínských skal. Pravda, museli jsme si při jejich zdolávání trochu máknout a ta hospoda v Pulčíně byla nějaká divná, ale jinak bylo všechno super. Sluníčko příjemně hřálo, ze skal i protějších kopců byly luxusní výhledy, nikdo se neztratil, no prostě jedna báseň. Jednou se sem určitě ještě vrátíme...
Vidnava – Venušiny misky – Boží hora – Žulová
mapa / 15 km / 9 účastníků / report
V rámci Sportovního dne UP jsme se vydali až na daleký jesenický sever. Cesta tam je vždy trochu risk skrze počasí, ale vždy se vyplatí. A nejinak tomu bylo i nyní. Už po cestě vlakem jsme byli za časné vstávání odměnění luxusním pohledem na ranním sluncem zalité Jeseníky. Po prohlídce Vidnavy jsme pak vyrazili zdejšími lesy za dalšími výhledy na Venušiny misky, zajímavé skalní útvary, a následně ještě na Boží horu u Žulové. No, co si budeme povídat, krása nesmírná. Jen ta začouzená hospoda v Žulové to drobet pokazila, páchli jsme kouřem až do Olomouce.
Bzenec-Přívoz – Doubrava – Bzenec – Moravský Písek
mapa / 15 km / 21 účastníků / report
I když jsme vyjeli na Moravskou Saharu, na poušti jsme se neocitli, přestože písku bylo všude dost. Naopak nás čekal rozlehlý borový les, sem tam narušený pískovnou nebo střelnicí. A mimochodem zrovna když jsme se fotili v jedné z písečných děr na bývalém vojenském cvičišti, někde blízko se střílelo. Naštěstí ne po nás. Z lesa jsme vylezli přímo v Bzenci, odkud jsme se po krátkém rozchodu vydali mezi vinicemi do Moravského Písku na vlak. Těch výhledů, co nás po cestě čekalo… na Pálavu, Bílé Karpaty, na celou Doubravu, jejíž část jsme prošli. No vážně prima výlet!
Město Libavá – Bělá – Domašov nad Bystřicí
mapa / 10,5 km / 13 účastníků / report
Po Velikonocích se zima rozhodla, že o sobě dá ještě vědět, a v Jeseníkách napadlo sněhu více než za celou lyžařskou sezonu. A dost ho bylo i v nižších polohách. Kvůli špatnému počasí se výlet na Libavou, resp. do Města Libavé, posunul o den (a už předtím o skoro půl roku), což se ukázalo jako dobrý tah, protože místo propršené soboty jsme skoro celou neděli měli slunce nad hlavou. Ale chvilkami jsme si užívali snad všech rozmarů aprílového počasí: během chvilky se přihnala sněhová vánice, později zase dešťová přeháňka… Nicméně jsme si prohlédli, co zbylo z města, také pozůstatky vesnice Bělá, postavili jsme minisněhuláka a třeba účastnice z Kolumbie zažila svoji první koulovačku...
Rapotín – Bukovka – Rejchartice – Městské skály – Šumperk
mapa /15,3 km / 34 účastníků / report
Na Velký pátek jsme vyrazili na novou rozhlednu Bukovka nad Rapotínem u Šumperka. A byla to velká věc! Jednak nás bylo po čase zase přes třicet a jednak bylo vskutku parádní počasí, které přálo výhledům do širokého hornatého okolí. A že jsme si jich náležitě užili, jak z Bukovky, tak z Městských skal, přes které jsme pokračovali do Šumperka. Pravda, ty dva výstupy stály trochu úsilí a potu, ale stálo to za to.
Lomnice – Slunečná – Moravský Beroun
mapa / 15 km / 15 účastníků + pes / report
Pokud něco utkvělo účastníkům tohoto výletu v hlavě nejvíce, pak je to určitě bláto. Protože toho bylo na naší trase z Lomnice u Rýmařova do Moravského Berouna, na cestách rozježděných lesáky, skutečně požehnaně, místy jsme měli problém i pokračovat, když jsme hledali možnosti, jak blátivé kaluže obejít. Na druhou stranu valná většina z nás se po výletě nechystala nikam do divadla, takže špinavé boty a kalhoty až tak nevadily. Navíc nám svítilo hezky slunce, i když předpověď slibovala něco jiného. Ale shodli jsme se, že by si Slunečná jako nejvyšší vrchol Nízkého Jeseníku zasloužila trochu výhledů, třeba z rozhledny.
Březová nad Svitavou – býv. Muzlov – Banín – Březová n. S.
mapa / 14 km / 15 účastníků / report
Po nějaké době jsme se vrátili na moravsko-české pomezí, tentokrát jsme se vydali k pozůstatkům obce Muzlov, která byla stržena mimo jiné i kvůli pitné vodě pro Brno. Příjemná jarní procházka údolím řeky Svitavy, která tu je ještě spíše větším potokem, pak pokračovala do obce Banín s pěkným kostelem a několika ukázkami zdejší lidové architektury a vystoupali jsme také na Dobře utajenou Cimrmanovu rozhlednu nad Březovou nad Svitavou, z níž je opravdu cimrmanovský výhled – hlavně do vrcholových partií stromů.
4. 3. Paprsek na běžkách (52)
mapa / cca 22 km / 4 účastníci
Zimní etapu zakončilo premiérové Větrání na běžkách s Janem Kodlem. Bílým královstvím Rychlebských hor se vydali z Ramzové na chatu Paprsek, zdolali také nejvyšší rychlebský vrchol Smrk a trochu nasáli atmosféru lyžařských závodů, které se tu zrovna konaly. To vše opět se sluníčkem nad hlavami.
Malá Morávka – Podlesí – Karlova Studánka
mapa / 14 km / 29 účastníků / report
Po Beskydech vedl další zimní výlet do Jeseníků. A zatímco na adresu autobusového dopravce v Rožnově můžeme pět jen chválu, cesta s Arrivou do Malé Morávky byla opravdu adrenalin, když místo pohodlného autobusu přijela rozhrkaná Karosa, v níž neplatily námi dopředu zakoupené místenky a která se zaplnila do posledního sedadla už v Olomouci. Nicméně jedním z cílů výletu bylo nádraží filmového Aloise Nebela v Malé Morávce, pak také kaple na Kapličkovém vrchu, kde jsme si užili dalšího vzrůša na zledovatělých schodech. Neplánovaně jsme se tu podívali i do kostela, když si naší výpravy před chrámem všiml místní farář. Přes kopec a kolem zasněžené přírodní památky Morgenland jsme se pak vydali do známých lázní Karlova Studánka, které jsme si prostě museli projít, i když nám už byla docela zima (s čímž vypomohli prodejci teplé medoviny…).
Pustevny – Radhošť – Rožnov pod Radhoštěm
mapa / 13 km / 32 účastníků / report
Na jubilejní 50. Větrání jsme připravili s Janem Kodlem dvě trasy. Tu delší a náročnější si vzal na starost on, druhá byla kratší a více na pohodu. Nebo spíše to takto mělo být. Nakonec jsme totiž šli všichni zhruba stejně, jen Kodlova skupina si na Radhošť pěkně po svých vyšlápla z Rožnova a neplánovaně skončila na Pustevnách, zatímco druhá skupina šla do protivky – na Pustevny vyjela autobusem (chválíme bleskové autobusové posily!) a z Radhoště poté sešla dolů do města. Obě varianty byly fajn, jen se všichni museli obejít bez výhledů, nahoře totiž panovala taková mlha, že kaple na Radhošti nebyla vidět, dokud jsme nestáli přímo u ní. Ještě že Radegast si svou viditelnost uhlídal. A někteří tu poprvé zažili, co to je zapadnout do sněhu až po kolena, to je věc v Olomouci nevídaná...
21. 1. Na sněžnicích přes Keprník (49)
Kouty nad Desnou – Červená hora – Keprník – Ramzová
mapa / 20 km / 16 účastníků + pes
Přívětivého počasí si větrači užívali i na dalším horském výšlapu s Janem Kodlem, a sice na trase z Koutů nad Desnou po jesenickém hřebenu do Ramzové. Pravda, náročnou cestu někteří vzdali a domů se dostali po svém, ale kdo trasu zvládl celou, nemohl si vynachválit výhledy do inverzí zatopených údolí. A také teplou polévku na chatě na Šeráku.
7. 1. Rešovské vodopády (48)
Dlouhá Loučka – NPR Rešovské vodopády – Rešov – Dlouhá Loučka
mapa / 19 km / 6 účastníků
Zatímco Jan Kodl naplánoval na první lednovou sobotu výšlap k Rešovským vodopádům, zima si usmyslela, že ten víkend budou panovat zrovna ty největší mrazy sezony. Kupodivu to ale šlo dohromady, protože sice bylo hluboko pod nulou, ale jinak bylo krásně. Sluníčko nad hlavami, sněhové království všude kolem, jen na led pod nohama museli dávat výletníci sakra pozor, a i tak někteří vyzkoušeli, jak ledová je lednová voda. Nikdo ale neutonul a všichni se z jednoho z nejkrásnějších koutů Nízkého Jeseníku vrátili v pořádku.
Komentáře
Okomentovat