Větrání 2016

30. 12. Předsilvestrovské sopkování (47)
Valšov – Mezina – Bruntál
mapa / 15 km / 31 účastníků / report

Pokud šumperské předvánoční Větrání neskončilo úplně podle představ, následující bruntálské bylo v mnohém jiné. Tedy samozřejmě jsme opět šlapali pěkně po svých, občas se dokonce klouzali po zledovatělých cestách a v prudkém svahu na jednou ze zátok Slezské Harty měli co dělat, abychom ho vůbec vylezli, ale na Venušině sopce jsme si udělali regulérní předsilvestrovský piknik. Rozdělali jsme oheň, opekli párky, do toho kolovalo vánoční cukroví a další dobroty a samozřejmě jsme si připili na nový rok. A tehdy nejaktivnější větračka tu dostala k větracím kulatinám dárek – turistický deník s fotkami ze všech absolvovaných výletů. Nezapomněli jsme se vyfotit v domnělém kráteru sopky a pak už vyrazili do Bruntálu na vlak domů.


17. 12. Předvánoční procházka k Šumperku (46)
Ruda nad Moravou – Háj – Bludoveček – Šumperk
mapa / 13,5 km / 20 účastníků + 2 psi / report

Původně slibovaná nenáročná procházka se změnila na slušnou zimní fušku, to se holt někdy stává. Na přání účastníků totiž trasa vedoucí zvlněným jesenickým podhůřím a mimo jiné kolem bludovského kostelíčka nabobtnala o výstup k rozhledně Háj, odkud se sice skýtal nádherný výhled na Hrubý Jeseník a Šumperk… Ale samotný výstup vzal leckomu dech a při pozdějším prudkém sestupu došlo i na jedno drobné pochroumání nohy. Někteří ale stihli ještě obhlédnout zbytky bludovského hradu, a kdyby se v Šumperku skupina pro samou zimu nerozprchla do tepla místních podniků, došlo by na hromadný přípitek punčem. Ten byl ale nakonec dost komorní…


26. 11. Lulečský výstup za Martinem (45)
Vyškov – Drnovice – Luleč
mapa / 17 km / 18 účastníků / report

Když se zpětně zeptáte účastníků tohoto výletu, co je nejvíce zaujalo, pravděpodobně neřeknou nějakou památku, vyhlídku či jiné zajímavé místo. Zato určitě padne vzpomínka na rychlohalušky v lulečské restauraci s následným dobíháním na autobus nebo běh jedné z účastnic, která odmítla ze zdravotních důvodů jet do Vyškova právě oním autobusem. A pak další zážitky. Nicméně by nemělo zůstat zapomenuto, že jsme navštívili někdejší prvoligový stadion v Drnovicích, výhled z rozhledny na Chocholíku pokazila mlha, zavítali jsme k dominantě kraje, kostelu sv. Martina na Liliové hoře, a protože nám ujel vlak, chvíli jsme pobyli i ve večerním vánočně ozdobeném centru Vyškova.


5. 11. Na Bílou horu Tatrou (44)
Kopřivnice – Bílá hora – Štramberk
mapa / 9 km / 33 účastníků / report

Pěknou účast si připsala i následující výprava do Kopřivnice a Štramberka. Krátká trasa odstartovala v kopřivnickém Technickém muzeu mezi tatrovkami, mezi paneláky jsme pak prošli až na kraj města, kde jsme začali ukrajovat ze stoupání na Bílou horu. Cestou na vrchol se otevřel bezvadný výhled na město, areál Tatry a kopcovité okolí, mimo jiné jsme se dohadovali, co to před sebou vidíme za betonové monstrum, alespoň nám to tak připadalo; později jsme ale zjistili, že jde o hrad Hukvaldy. Rozhlednu na Bílé hoře jsme tak ani nepotřebovali a mohli jsme pokračovat do Moravského Betléma, totiž do Štramberka, kde jsme ale na Trúbu vyšplhali. Nevynechali jsme ani krátkou procházku v cenných částech městečka a před odchodem k nádraží jsme ještě zavítali do jeskyně Šipka. Prostě pořád z kopce do kopce, ale stálo to za to.


28. 10. Údolím Bystřice (43)
Domašov nad Bystřicí – Hrubá Voda
mapa / 13 km / 37 účastníků + pes / report

Na nějakou dobu výlet údolím řeky Bystřice držel větrací účastnický rekord, o což se postarali zejména členové KČT Šternberk, kteří se k nám poprvé přidali. Podzimně zbarvené a zvlhlé údolí mezi Domašovem a Hlubočkami sice mělo své kouzlo, na druhou stranu protože nebylo moc kam uhnout, byla trasa poměrně rychlá a onen rekordní počet účastníků nevydržel ani do půlky cesty pohromadě, když se roztrhal do několika menších skupin, přičemž někteří stihli dřívější vlak než ostatní. Ale ti, co se drželi tak nějak pohromadě, před odjezdem domů ještě poseděli v Hrubé Vodě v restauraci a probrali nejen uplynulý den.


16. 10. Za stoletou královnou (42)
Javorník – Račí údolí a zpět
mapa / 9 km / 18 účastníků + pes / report

Mlha. Mlha tak hustá, že se o ní dalo téměř opřít, ukrývala do poslední chvíle zajímavosti na trase z Javorníku do Račího údolí a zase zpět do Javorníku. Ale kdo zná příběh ajznboňáka Aloise Nebela, těžko mohl být mlhou překvapen, zvlášť nyní na podzim. Ještě ve městě jakž takž vidět do dálky bylo, zámek Jánský Vrch z náměstí šel vidět v docela jasných konturách, ale sotva jsme opustili zámecký areál, museli jsme si dávat pozor na cestu a vše kolem ní. Kapli sv. Antonína jsme málem přehlédli, zato Čertovy kazatelny jsme trefili – jen z nich nebylo vůbec nic vidět, jen bílo. Adrenalinový prudký sestup do Račího údolí pak byl odměněn pohledem na půvabnou stavbu secesní tančírny Georgshalle a následným ohřátím v ní před mlhavým a deštivým návratem do města.


8. 10. Hanácké Mont Blank vol. 3 (41)
Slatinky – Velký Kosíř – Čechy pod Kosířem
mapa / 8 km / 18 účastníků + pes / report

Třetí ročník jsme zahájili, jak jinak, na Velkém Kosíři. Částečně jsme si zopakovali trasu z prvního kosířského výšlapu, protože bylo zapotřebí, aby cesta byla sjízdná pro kočárek s nejmladším větračem, tehdy teprve sedmitýdenním. Vyrazili jsme tedy po cyklostezce ze Slatinek, s polednem jsme opékali buřty pod rozhlednou. Z vrcholu jsme pak zamířili tou nejprudší možnou cestou, tedy do Čech pod Kosířem, kde nás dohnal slabý déšť, ale před vlhkem a zimou jsme se nejprve schovali do kavárny v zámecké oranžerii a následně do dalších objektů, které zvali k návštěvě – někteří zavítali do muzea kočárů, jiní do hasičského muzea, další si skočili na jedno. Závěr začátku nového ročníku byl zkrátka takový volnější.


3. 9. Nad Moravskou bránou (40)
Hranice – Helfštýn – Týn nad Bečvou – Lipník nad Bečvou
mapa / 19 km / 11 účastníků / report

Léto a druhý ročník Větrání jsme zakončili na trase mezi Hranicemi a Lipníkem nad Bečvou. Na úvod jsme museli zdolat několik kilometrů po Hranicích, které i takhle v sobotu ráno byly docela rušné, vstup do lesa byl takové malé civilizační vysvobození. A že jsme si lesa následně užili, až k Helfštýnu jsme totiž šli jen a jen ve stínu lesa a sem tam si užívali průhledů mezi stromy do Moravské brány. Před branou Helfštýna jsme samozřejmě nezůstali, času bylo dost na posezení na hradním nádvoří anebo rovnou na prohlídku. Z hradu jsme potom sestoupili do Týna a následně až do Lipníka, po cyklostezce to sice nebylo pro již unavené nohy úplně to pravé ořechové, ale cesta ubíhala a nikdo si nestěžoval. A co víc, nejmladší účastnice, která za celou dobu výletu ani nehlesla, že už nemůže, jak to občas u dětí bývá, měla ještě ve vlaku dost energie na psí kusy.


24. 8. Lednicko-valtický areál (39)
Valtice – Rendez-vous – Nový Dvůr – Lednice
mapa / 11 km / 3 účastníci / report

Lednicko-valtický areál je sice turistický tahák, ale protože byl zvolen opět středeční termín, výprava byla opět komorní. Žádnou slevu z trasy, kromě už dopředu hlášeného zkrácení, to ale neznamenalo a mezi Valticemi a Lednicí jsme se snažili vidět všechny stavby a další prvky tohoto lichtenštejnského krajinářského díla. Rendez-vous, Chrám Tří Grácií, Nový Dvůr, samozřejmě lednický zámek se zahradami, ale zastavili jsme se i u jednoho ze zdejších bunkrů prvorepublikového opevnění a nevynechali jsme krásné vlakové nádraží. Závěr výletu byl ale dost hustý – to když autobus před Břeclaví popojížděl v koloně a vydýchaný vzduch uvnitř se dal krájet...


14. 8. Výšlap na Radhošť (38)
Rožnov pod Radhoštěm – Radhošť – Pustevny
mapa / 13 km / 10 účastníků

Jan Kodl původně plánoval radhošťskou výpravu jako celovíkendovou akci, jak už to ale tak bývá, deadline přihlášek byl ignorován a až po něm se zájemci začali ozývat. To už ale bylo rozhodnuto, že půjde o akci jednodenní. A tak ráno vyrazila skupina turistů do Rožnova, odkud si vyšlápla na bájný Radhošť a k soše Radegasta, k večeru se pak z Pusteven nechali autobusem svézt zase dolů. Oproti zimním výletům přálo této Kodlově výpravě počasí, setkání s Radegastem bylo prosluněné a účastníci si za vynaložené úsilí mohli užít krásných výhledů do okolí.


3. 8. Vandr v Sudetech (37)
Malá Morava – Podlesí – Jeřáb – Králíky
mapa / 15 km / 5 účastníků / report

Netradičně ve středu jsme se v komorní sestavě vydali na putování krajem mezi Hanušovicemi a Králíky, na trase byl mimo jiné vrchol nejvyšší hory Hanušovické vrchoviny, Jeřáb. Nejprve jsme ale z Malé Moravy vystoupali do někdejšího městečka Grumberg, dnes Podlesí, kde jsme nakoukli mimo jiné do opuštěné budovy školy. Největší dávku převýšení toho dne jsme si střihli hned poté, když jsme zdolali svah k Severomoravské chatě; i když jsme si po cestě mohli užívat nádherného výhledu na masiv Králického Sněžníku, restauraci jsme vzali útokem. Pak už jsme si to kolem kaple Nejsvětější Trojice šinuli na vrchol Jeřábu, kde pro změnu nebyl výhled vůbec žádný, a tak jsme záhy prudce klesali po české straně hory, neminuli jsme při tom pramen Tiché Orlice. Cestou ke Králíkům jsme neodolali výhledu z rozhlednu Val, na prohlídku kláštera na Hoře Matky Boží už ale příliš času nebylo, museli jsme sestoupit do Králík na autobus.


23. 7. Po proudu Moravice (36)
Vítkov – Podhradí – Žimrovice – Hradec nad Moravicí
mapa / 20 km / 6 účastníků / report

Moravskou Sázavu jsme o týden později vyměnili za Moravici, jejíž údolí jsme prošli v úseku mezi Vítkovem a Hradcem nad Moravicí. Řeku jsme ale během dne příliš neviděli, v pohledu na ni bránily stromy, a tak šlo spíše o procházku lesem než procházku podél řeky. Až u Papírenského splavu jsme konečně stáli těsně blízko vodní hladiny a dokonce tu na chvíli spočinuli a opekli buřty k obědu. K Hradci jsme pak pokračovali po stěně, místy opravdu vysoké, Weisshühnova papírenského náhonu, který je technickou památkou a který byl zrovna vypuštěný kvůli rekonstrukci, takže jeden se prošel i tunelem, kterým kanál prochází. K nejvýznamnější památce výletu to pak už nebylo daleko, po krátkém výstupu na protějším břehu řeky se před námi otevřel areál pohádkového hradeckého zámku. Času jsme měli do odjezdu vlaku celkem dost, takže jsme stihli prohlídku venkovních prostor zámku i osvěžení v místním podniku, které v horkém dni více než bodlo. A pak už se nastupovalo do motoráčku na Opavu...


16. 7. Podél Moravské Sázavy (35)
Žichlínek – Mariánská studánka – Třebařov – Hoštejn
mapa / 17 km / 17 účastníků / report

Jak už pojmenování napovídá, osou prvního letního výletu byla řeka Moravská Sázava. Hned zkraje trasy jsme se jí ale vzdálili, to když jsme od poldru v Žichlínku zamířili do lesa na Rychnovském vrchu, v jehož stínu se schovává poutní místo Mariánská studánka. Od ní jsme sestoupili k Třebařovu, kde jsme chvíli pauzírovali u ruin středověkého kláštera, u některých ale vzbudily větší zájem krávy v sousedství. Nejmladší účastník se svou mámou se tu odpojili, zbytek výpravy pokračoval, nyní už opravdu podél řeky a podél kolejí, ve směru na Hoštejn, kus cesty jsme nad nimi měli z lesní cesty dost navrch. Závěrečné kilometry po silnici poněkud bolely, ale občerstvení v Hoštejně tomu dalo zapomenout a jelo se domů.


11. 6. Portášský špacír (34)
Valašská Polanka – Jasenná – Vizovice
mapa / 19 km / 3 účastníci / report

Stejně jako v případě Lanškrouna i výprava na Valašsko byla komorní, ovšem vsadíme se, že když ti, co nejeli, viděli fotky z výletu, zalitovali. I přes mírný déšť, který nás během dopoledne ovlažoval, jsme si mohli užít voňavých luk a lesů, řady výhledů do valašských údolí, také trochu dřiny, to zvláště v posledním prudším stoupání k rozhledně Vartovna a v jejích schodech. Ale ten výhled za to prostě stál. Pod rozhlednou jsme se skamarádili s oslem, který tu dohlížel na dění, měli jsme ale před sebou ještě dost kilometrů. Dalším cílem totiž byla Jasenná a zdejší socha portáše a také památné Mikuláštíkovo fojtství, po plánované Baťově železnici jsme pak došli do Vizovic, kde jsme chvíli poseděli v jednom místním podniku, poté si prohlédli těsně před zavíračkou zámek a zámecký park a zamířili na vlakové nádraží.


4. 6. Lanškrounské kolečko (33)
Rudoltice – Lanškroun a zpět
mapa / 15 km / 3 účastníci / report

Poprvé jsme se s Větráním vydali do Čech, ne ale zase nějak daleko od moravských luhů a hájů. Osobákem jsme se nechali dovézt do Rudoltic u Lanškrouna a jako první jsme v teplém a dusném dni vyrazili přes obec do kopce k torzu zdejšího zámku, totiž Zámečku. Trochu jsme se zapotili, takže nanuk ze zámeckých mrazáků přišel vhod, zároveň jsme mohli od věže zhlédnout kus okolí i s dominantním Hřebečovským hřbetem. Pokračovali jsme k lanškrounským rybníkům, nevynechali jsme přitom návštěvu zdejší pidirozhledny na Kypuši, ze které ale žádný rozhled vlastně není. Soustavu rybníků jsme obešli a po rychlé prohlídce Lanškrouna jsme zamířili zpět do Rudoltic na vlak domů.


21. 5. Líšeňsko-bílovické krasování (32)
Brno-Líšeň – Mariánské údolí – Bílovice nad Svitavou
mapa / 15,5 km / 7 účastníků / report

Jen na obrázku jsme viděli lišku Bystroušku, přitom trasa naší další výpravy vedla jejím rajonem. Vydali jsme se totiž do údolí řeky Říčky a lesů na okraji Brna a Moravského krasu. Říčku jsme sledovali krásným Mariánským údolím od Líšně až po Kaprálův mlýn, po jediném výraznějším stoupání jsme pokračovali po lesních cestách do Bílovic nad Svitavou. Neminuli jsme přitom památník prvního vánočního stromu nebo studánku Stanislava Lolka, malíře a autora původních kreseb Bystroušky. U bílovické sokolovny pak nastalo dělení, na ty, kteří chtěli před odjezdem domů posedět, a na ty, kteří ještě něco málo našlapali ve zdejších ulicích, a že procházka obcí stojí za to. Pak už ale bylo nutné nasednout na vlak a absolvovat zdlouhavou cestu přes Brno domů.


11. 5. Na dohled od Bouzova (31)
Hvozd – Javoříčko – Bouzov – Loštice
mapa / 18 km / 8 účastníků / report

Pod hlavičkou Sportovního dne UP jsme vyrazili za půvaby Bouzovska. Cesta autobusy přes Litovel sice byla malinko zdlouhavá, ale hned po vystoupení ve Hvozdu se účastníci mohli kochat výhledy do kopcovité krajiny, z Vojtěchova nás pak trasa lesem dovedla do národní přírodní rezervace Špraněk a na Zkamenělý zámek, respektive skálu, na němž kdysi stával menší hrad. Do blízkých Javoříčských jeskyní jsme sice nezavítali, ale přímo v Javoříčku jsme se zastavili u památníku zdejší tragédie a prohlédli si tzv. hrobodomy, půdorysy původní zástavby obce. Přes lesy a mezi lány řepky jsme pak dorazili k pohádkovému Bouzovu, tam se jedna z účastnic trhla, aby měla čas na prohlídku, zbytek po krátké pauze pokračoval dál až do Loštic. A někteří pak ještě do Moravičan, protože toho v horkém dni neměli ještě dost.


7. 5. Mezi bunkry a větrníky (30)
Staré Město – Kronfelzov – Ostružná
mapa / 12 km / 12 účastníků / report

Zatímco si Česko připomínalo výročí konce druhé světové války, s Větráním jsme se vypravili do míst, kde došlo k dramatickým chvílím ještě před jejím vypuknutím. Na někdejší přísně střežené hranici s Německem jsme si nejprve prošli Staré Město, abychom záhy vystoupali ke zdejším dochovaným bunkrům, do jednoho jsme přímo i nahlédli. Po cestě k Ostružné, která byla naším cílem, jsme si i s mladšími účastníky chvíli zahráli na vojáky. A o parádních výhledech na okolí Starého Města, masivy Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku není možno jen mluvit, to se musí vidět. V Ostružné jsme se poměřili se stožáry větrných elektráren a po občerstvení pak zamířili domů.


23. 4. Výstup na Svatý Kopeček
Bohuňovice – Bělkovice-Lašťany – Kartouzka – Svatý Kopeček
mapa / 12 km / 25 účastníků + pes / report

Nepříliš šťastnou trasu měl i následující výšlap na Svatý Kopeček. Vyšli jsme tentokrát z Bohuňovic, a než jsme se po silnicích promotali Bělkovicemi-Lašťany ke kartouzce nad Dolany, bylo na některých účastnících, zvláště těch mladších, vidět, že už toho mají plné zuby. Nicméně na kartouzce jsme opekli buřty, a když jsme pak pokračovali lesem ke Kopečku, nálada už byla o něco lepší. Na Kopečku se k nám přidaly další dvě účastnice, jedna z nich je praneteří Jana Wolkera, takže došlo i na vzpomínky na básníkovu rodinu a samozřejmě i na verše.


10. 4. Dobývání Brníčka (28)
Bludov – Sudkov – Brníčko – Lesnice – Zábřeh
mapa / 16 km / 4 účastníci / report

Zatímco na Konicku jsme si užívali bláta, dobývání zříceniny hradu Brníčko mezi Šumperkem a Zábřehem nám zpříjemňoval vytrvalý déšť. A to se výlet kvůli předpovědi deště posouval ze soboty na příhodnější neděli a stejně jsme zmokli. Humor nás ale neopouštěl: v Bludově jedna z účastnic, v té době nejaktivnější větračka, zachraňovala ze silnice žížaly, při stoupání k hradu po mokré pěšině nám podkluzovaly nohy, ale nakonec jsme na hradě trochu zablbli a natočili “historický velkofilm”. Déšť se během dne zmírnil, nicméně protivná začala být únava z dlouhého přesunu do Zábřeha, té silnice bylo za celý den zkrátka moc.


19. 3. Hledání jara v Kladecké dolině (27)
Nectava – Kladky – Ludmírov – Konice
mapa
/ 16 km / 22 účastníků + pes / report


Na první jarní výlet roku 2016 jsme vyrazili na Josefa na Konicko, a pokud něčím vstoupil do historie, tak tím, že od té doby se jako Kladky mezi větrači označuje každé větší bláto, které nám zkříží cestu. A že ho tady bylo. Prvně jsme si bláta užili při stoupání Kladeckou dolinou mezi Nectavou a Kladkami, rodinka, co námi vyrazila s kočárkem, to navenek brala s humorem, ale vevnitř jistě děsně nadávali. V Kladkách jsme si od bláta trochu oddechli, u nedaleké jeskyně Průchodnice zahlédli první sněženky, poté ale nastal málem boj o přežití, když jsme v lese přeskakovali, obcházeli a téměř přelétávali hluboké zatopené koleje od traktorů. I když jsme pak do Konice pokračovali po silnici, stejně jsme došli zablácení, někteří až nad kolena.

12. 3. Výprava na Dlouhé stráně (26)
Kouty nad Desnou – Dlouhé stráně a zpět
15 km / 10 účastníků

Dodatečně jsme k zimním výletům přidali ještě poslední, výpravu k jesenické přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé stráně, se kterou přišel Jan Kodl. No, elektrárnu, respektive její horní nádrž viděli větrači leda tak na informační tabuli v údolí, protože nahoře vládla hustá mlha a do toho foukal silný vítr. Účastníci ale i tak mluvili o výletu kouzelnou zimní přírodou.


5. 3. Rodným krajem Františka Palackého (25)
Hodslavice – Hostašovice – Svinec – Nový Jičín
mapa
/ 15 km / 7 účastníků /  report


Patnáctikilometrové putování krajem, kde se narodil a strávil dětství František Palackého, mělo být původně součástí Akademických dnů Univerzity Palackého, která si připomínala 70 let od svého obnovení, ale kvůli počasí byl výlet přeložen. A minimálně s ohledem na počasí se to vyplatilo, protože poté, co jsme si prohlédli Palackého rodné Hodslavice a vyrazili směrem k Novému Jičínu, mohli jsme si mimo jiné užít parádního výhledu z vrchu Svinec na pořádný kus Podbeskydí a Moravské brány. Pravda, chvílemi nás poškádlil studený vítr, ale v Novém Jičíně už jsme měli skoro vymetenou modrou oblohu nad hlavou a hlavu plnou nápadů, jak se zmínit o počasí před Janem Kodlem, který na předchozích výpravách takové štěstí neměl...

27. 2. Výstup na Králický Sněžník (24)
Staré Město – Králický Sněžník a zpět
13 km / 19 účastníků

Jan Kodl přichystal pro větrače i nejnáročnější Větrání zimy, výšlap na Králický Sněžník. Počasí tentokrát výpravě přálo o něco více než u předešlých zimních putování, dalekých výhledů si i tak ale příliš neužili. Důležitý byl ale především dobrý pocit ze zdolaného vrcholu s nadmořskou výškou 1424 metrů. Podle fotek ale panovala i dobrá nálada, takže vlastně všechno v pořádku.

13. 2. Zimní Rychleby (23)
13 km / 22 účastníků + pes

Opět výlet připravený Janem Kodlem. Po nejvyšší hoře Hrubého Jeseníku si Větrači vzali na paškál nejvyšší vrchol Rychlebských hor Smrk. Na počátku cesty navštívila výprava proslulý Lesní bar u Lipové, barovou spokojenost ovšem záhy vystřídalo oddychování do kopce. Do kopce, ze kterého si ale nemohli užít výhledu, protože vše halila hustá mlha. A tak se větrači vydali zase dolů, zimní putování zakončili v restauraci v Ostružné.

30. 1. Z Ovčárny na Skřítek (22)
cca 13 km / 21 účastníků + 2 psi

Zimních výletů se ujal student FTK Jan Kodl a nutno říci, že účastníky Větrání, i když se snažil, příliš nešetřil. Ne vždy ale za to zrovna mohl. Na tomto výletě musela výprava změnit trasu kvůli divokému počasí, a tak místo na Skřítku byl cíl v Karlově Studánce. Na Praděd se ale větrači podívali a dokonce měli na chvíli štěstí, že se rozplynula mlha a mohli se tak kochat parádním výhledem.

<< zpět na aktuální termíny

Žádné komentáře:

Okomentovat