Jindřichov – Nové Losiny – Tři kameny – Loučná nad Desnou
mapa / 13,8 km / 28 účastníků
S posledním výletem roku jsme zamířili do Hrubého Jeseníku, kde jsme zdolali vrch Tři kameny s vrcholovou skálou, na kterou se většina z nás i přes namrzlý povrch odvážila. Obešlo se to bez zranění, chybičkou ale byla mlha, která znemožnila jakýkoliv výhled ze skalní vyhlídky. Jinak ale tento zimní výlet, poslední pod hlavičkou FTK UP a webu Radost z pohybu, stál za to. / report
Štramberk – býv. Tamovice – Rybí – Libotín – Nový Jičín
mapa / 16,5 km / 22 účastníků
Mrazivý předvánoční výlet jsme zahájili v Moravském Betlémě, tedy ve Štramberku, už po cestě jsme si přitom užili trochu vzrušení kvůli zpoždění jednoho z vlaků, po vystoupení jsme pak zamířili k lomu, který ale i přes tvrzení map nebyl průchozí. Pak už ale šlo všechno skoro jako po másle – prošli jsme si Štramberk, nakoupili uši, obhlédli kostelíky v Tamovicích a Rybí a pak objevovali studánky v lese Libotíně, nakonec jich bylo více, než jsem plánoval... / report
Nový Hrozenkov – Vranča – Kohútka – Vranča – Nový Hrozenkov
mapa / 15,8 km / 22 účastníků
Stovku uskutečněných výletů jsme završili výšlapem na hřeben Javorníků, jak si sami větrači dříve odhlasovali. Jak přitom už pojmenování výpravy napovídá, cílem byl vrchol Kohútka a horský hotel Portáš, který byl ale zrovna zavřený, takže do tepla jsme na chvíli zalezli v restauraci na Kohútce. I když ještě chvíli před příchodem sem nám bylo teplo až až, závěrečné prudké stoupání na do bílé oděný hřeben nám dalo zabrat. Škoda ale, že vynaložená energie nebyla kvůli přecházející frontě a sněžení odměněna výhledy, naopak poté následoval rychlý (a původně neplánovaný) sestup zpět do údolí na dřívější vlak domů. / report
Stražisko – Maleny – Suchdol – Jednov – Runářov – Konice
mapa / 16,7 km / 25 účastníků
S posledním podzimním výletem jsme se zamířili do zvlněné, prvními mrazy ovinuté krajiny Konicka. Z vilové čtvrti ve Stražisku jsme se vydali proti proudu potoka Bukovanky, který si tu prorazil pěkné údolí, na sluneční svit jsme ze stínu lesa vylezli u Suchdola, přičemž nás zajímal větrný mlýn a kostel v sousedním Jednově. Poté jsme se vrátili zpět do lesa, kterým jsme došli do Runářova se zajímavou kaplí. A odtud jsme již postupně sešli mezi pastvinami a kolem rybníků do Konice, někteří jeli dřívějším vlakem domů, ostatní ještě zůstali a prohlédli si místní památky. / report
Odry – NS K Flascharovu dolu – NS Stříbrný chodník – Pohoř – Kletné – Suchdol nad Odrou
mapa / cca 18 km / 22 účastníků
Toto byl podzimní výlet se vším všudy. Šlapali jsme popadaným barevným listím, celý den mrholilo (když zrovna rovnou nepršelo) a mlha zakryla výhled z rozhledny. I tak stála ale Oderská výprava za to a vstát ráno do deště se vyplatilo. Nejprve jsme si prohlédli historické centrum Oder, pak jsme zamířili do svahu Veselského kopce ke zdejším studánkám a bývalým břidlicovým dolům. Zkratkou mezi rybníky jsme se pak vydali k druhému vrcholu, kopci Pohoř se stejnojmennou vesnicí a rozhlednou Olšová. Výstup nám dal po mokrém listí a blátě trochu zabrat, dokonce se tři osoby zatoulaly, ale po neuspokojujícím výhledu z rozhledny jsme se zase sešli pod kopcem v Kletném. To už nám zbývalo jen pár kilometrů přes celý Suchdol k nádraží... / report
Letovice – Stvolová – Rozhraní – Půlpecen – Moravská Chrastová – Brněnec
mapa / 14,9 km / 16 účastníků
Plán výletu, na kterém jsme si připomněli 80. výročí bitvy o Moravskou Chrastovou na Svitavsku, sice nabourala zpoždění vlaků, ale stihli jsme víceméně všechno. Pravda, Letovicemi, kde jsme začínali, jsme vlastně jen proběhli, dále mělo ale putování pohodové tempo, tak akorát, aby pod bundu nezalezl podzimní chlad. V nejvyšším místě trasy jsme si vyhlásili výsledky hlasování o 100. Větrání, v úzkém údolí řeky Svitavy naší pozornosti neunikly skály i opuštěné průmyslové objekty, v osadě Půlpecen jsme si řekli něco málo o rodině Löw-Beer a v Chrastové jsme se zastavili u pomníku obětem bitvy z roku 1938. Pak už bylo zase třeba přidat do kroku a doběhnout na nádraží v Březové, kdybychom věděli dříve o zpoždění vlaku, stihli bychom ještě zastávku u bývalé továrny Oskara Schindlera... / report
Mokré Lazce – Kravaře – Velké Hoštice – Malé Hoštice – Opava
mapa / 15,7 km / 20 účastníků
Po výstupu na Kelčský Javorník jsme si dali o poznání rovinatější terén a vydali se za poznáním zajímavostí v okolí Opavy. Naše trasa vedla přes Kravaře a Velké Hoštice s barokními zámky do někdejšího slezského hlavního města, cestou jsme narazili také na několik bunkrů pohraničního opevnění, do jednoho jsme se i na pár kroků podívali. Výlet se přitom neobešel bez dopravních komplikací, ráno nám kvůli zpoždění expresu ujel vlak z Ostravy, takže jsme následně měli na všechno o hodinu méně času, ale i tak jsme vše stihli, cestu nazpět zase "zpestřila" výluka a náhradní autobusová doprava. Ale že bylo celý den na říjen až nezvykle krásně, teplo a slunečno, tak jsou to jen takové nepodstatné poznámky. / report
Podhradní Lhota – Kelčský Javorník – Chvalčov – Bystřice pod Hostýnem
mapa / 15,5 km / 39 účastníků
Další rozhledna dobyta. Tentokrát jsme si vyšlápli na nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů Kelčský Javorník (865 m n. m.) a podívali se na svět z tamní pěkné třicetimetrové ocelovo-dřevěné rozhledny. Opravdu luxusní výhled se nám naskytl. Je ale třeba podotknout, že výstup nebyl zrovna cestou růžovou zahradou, neboť na zelené turistické trase stále nejsou uklizeny následky únorové vichřice, a tak jsme museli překonat dost popadaných stromů. To cesta dolů k Chvalčovu pak už byla jiné kafe... / report
Čelechovice na Hané – Čechy pod Kosířem – Velký Kosíř – Malý Kosíř – Slatinice
mapa / 12,6 km / 35 účastníků vč. 2 dětí v kočárku + 2 psi
Pátý ročník Větrání a vůbec podzim roku 2018 jsme zahájili tradičním výšlapem na hanáckou velehoru Velký Kosíř. Na cestu jsme se tentokrát vydali z Čelechovic na Hané, podél jihozápadního úpatí kopce jsme si to namířili k Čechám pod Kosířem. Jen kousek za Čelechovicemi jsme navštívili přírodní památku Růžičkův lom, pak už jsme pokračovali podzimně zbarveným lesem vstříc té nejprudší možné cestě na vrchol k rozhledně. Jen málokdo ze skupiny si z ní nechal ujít výhled, tady je třeba zmínit, že i přes relativně špatné předpovědi nám parádně vyšlo počasí, ani vedro, ani zima, ale slunce nad hlavou... A došlo i na buřty a slibované vyhlášení nejlepších větračů předchozího ročníku, které vzbudilo pozornost ostatních návštěvníků místa. Z Velkého Kosíře jsme poté pokračovali přes Slatinky na Malý Kosíř s novou dřevěnou kaplí a cílem byly stejně jako vloni lázeňské Slatinice. / report
Brandýs nad Orlicí – Bezpráví – Ústí nad Orlicí
mapa / 14,5 km / 25 účastníků
Čtvrtý ročník Větrání završilo další východočeské putování. V Brandýse nad Orlicí jsme se podívali na místo, kde zřejmě tvořil Jan Amos Komenský, naše trasa pak pokračovala proti proudu Tiché Orlice k Ústí nad Orlicí přes osadu Bezpráví a poutní místo Klopoty, kde jsme si ale malinko zašli. Nutno také podotknout, že jsme podle různých předpovědí počasí měli zmoknout, všechna vodu tu ale zřejmě spadla během předešlé noci, protože nad hlavami jsme po celý den měli téměř vymetené nebe. / report
Řikonín – Dolní Loučky – Předklášteří – Tišnov
mapa / 16,5 km / 19 účastníků
Železniční trať z Brna do Havlíčkova Brodu byla osou další větrací výpravy, kvůli rekonstrukci jsme ale během našeho putování nepotkali jediný vlak a i do místa startu jsme dojeli náhradním mikrobusem (ano, v tomto počtu mikrobusem). Se sluncem nad hlavou jsme nejprve zamířili k viaduktům nedaleko Řikonína, u Dolních Louček pak jen několik z nás vidělo pozoruhodný Most míru z výšky ze skalnaté vyhlídky, abychom pak podél téměř vyschlé řeky Loučky dorazili k památnému klášteru v Předklášteří a do cíle v Tišnově. Nutno podotknout, že kvůli hodinovému čekání na vlak jsme ráno stihli ještě procházku po centru Brna, takže jsme našlapali více než 16,5 km. / report
Frenštát pod Radhoštěm – Šostýn – Kopřivnice
mapa / 12 km / 22 účastníků
Po měsíci jsme se vrátili do Frenštátu pod Radhoštěm, kde jsme na začátku prázdnin končili Javornickou horečku, abychom tu tentokrát zahájili putování přes Šostýnské vrchy do Kopřivnice. Jejich zdolání v horkém letním dni, kdy spousta lidí mířila spíše na koupaliště, se vyplatilo, mohli jsme se kochat překrásnými výhledy z Raškova kamene a nedaleké Bezručovy vyhlídky. Nevynechali jsme ani návštěvu zříceniny hradu Šostýn, po ní ale už muselo přijít chladivé občerstvení, takže z uvažované návštěvy některého z kopřivnických muzeí sešlo. Nikomu to ale nevadilo. / report
21. 7. Kolem Baldského vrchu (90)
Květná – Stašov – Balda – Polička
mapa / 22 km / 20 účastníků
S devadesátým Větráním jsme zamířili do východních Čech, k Poličce. Jen kousek za historickou česko-moravskou hranicí se zvedá nejvyšší vrchol Svitavské pahorkatiny, Baldský vrch, který jsme na trase z Květné přes Stašov obešli, abychom si prohlédli pozůstatky někdejších lesních lázní Balda, kde se svého času kurýroval i Jaroslav Vrchlický. Odtud jsme pak s pečícím sluncem nad hlavami došli do rodiště Bohuslava Martinů, kde jsme chvíli poseděli na náměstí a poté se podél hradeb přesunuli na nádraží na cestu domů. / report
15. 7. Moravské Švýcarsko (89)
Adamov – Vranov – Svatá Kateřina – Nový Hrad – Adamov
mapa / 16 km / 27 účastníků
Brzké vstávání kvůli delší cestě vlakem nakonec asi nikomu příliš nevadilo, protože okolí Adamova na Blanensku nám na šestnáctikilometrové trase ukázalo dost ze svých krás. A to jsme přitom nezamířili k četným jeskyním a skalám Moravského krasu, naopak jsme prošli kus zdejších lesů na svazích hlubokého údolí řeky Svitavy, viděli pěkné kostely nebo navštívili Nový Hrad. Na prudkých cestách sice došlo i na nějaké pády a odřeniny, ale nic vážného. / report
30. 6. Javornická horečka (88)
Veřovice – Velký Javorník – Horečky – Frenštát pod Radhoštěm
mapa / 12 km / 27 účastníků
Letní prázdniny jsme odstartovali výstupem na nejvyšší vrchol Veřovických vrchů Velký Javorník, odkud se nám naskytl luxusní kruhový výhled do okolí. Bohužel tak jak byl výšlap nahoru i přes hustotu vrstevnic na mapě pohodový, výhled nám znepříjemňovaly mraky na obloze a studený vítr, jeden by řekl až mrazivý. Stačilo ale sejít z rozhledny dolů a hned byl svět zase v pořádku, červnový. Pokračovali jsme na Horečky, kde jsme si prohlédli zdejší areál s naučnou stezkou a skokanskými můstky, a výlet jsme zakončili na nádraží ve Frenštátě. / report
16. 6. Na hranici (87)
Město Albrechtice – Hraniční vrch – Pelhřimovy – Slezské Rudoltice
mapa / 17,6 km / 17 účastníků
Další výprava se zahraničním přesahem. Tentokrát jsme se pohybovali po hranici česko-polské, zvlněnou krajinou Osoblažska. Hned na začátek výletu jsme zdolali Hraniční vrch s unikátní dvojrozhlednou, která se sice kymácela, ale výhled byl parádní. Poté jsme si to zamířili nevedeni žádnou turistikou značkou do zaniklé vsi Pelhřimovy, prošli jsme se ale i jejím polským sousedem. Naše kroky pak pokračovaly do Slezských Rudoltic, kde jsme očíhli zámek a probíhající traktoriádu, a pak už se nechali vézt parním vlakem po zdejší úzkokolejce o něco blíže domovu. / report
9. 6. Strážnickým Pomoravím (86)
Rohatec – Sudoměřice – Petrov – Strážnice
mapa / 20,5 km / 13 účastníků
Poprvé jsme s Větráním šlápli na území Slovenska, ale jen na chvíli, ve skalickém přístavu na Baťově kanále, který byl osou naší trasy z Rohatce do Strážnice. Těžko spočítat, kolikrát jsme zdravili posádky po kanálu plujících lodí, ahóóój… Samozřejmě jsme nemohli vynechat prohlídku areálu vinných sklepů Plže v Petrově, ale opravdu jen procházku po areálu, byť bylo takové vedro, že by delší pobyt pod zemí přišel vhod. V cíli cesty ve Strážnici pak někteří zbylý čas do odjezdu domů využili k posezení v restauraci, jiní stihli i prohlídku zdejšího skanzenu. A pak už jeden přestup, druhý přestup, třetí přestup… / report
27. 5. Za živou vodou (85)
Vápenná – Medvědí kámen – Lázně Jeseník – Jeseník
mapa / 15,6 km / 23 účastníků
Po Krnovu jsme se vydali k dalšímu městu na severu, k Jeseníku. Z Vápenné, kde jsme nejprve okoukli torzo někdejší vápenky u nádraží, jsme pozvolna vystoupali na hřeben Rychlebských hor, abychom se z Medvědího vrchu mohli rozhlédnout po okolí. Výhledy se přitom nabízely už po cestě k vyhlídce, o dálkách ale tento výlet až tak být neměl. Kopce u Jeseníku jsou totiž pověstné svými léčivými prameny, a tak jsme pak pokračovali po svahu Studničního vrchu s řadou upravených, tu vydatných, tu jen kapajících pramenů, a to až do jesenických lázní, které založil slavný Vincenz Priessnitz. Tady jsme zakusili na vlastní nohy ledovou vodu venkovního balneoparku, brzy ale bylo nutné sejít do města a uhánět zase domů, do vnitrozemí. / report
13. 5. Krnovský špacír (84)
Milotice nad Opavou – Zátor – Brantice – Krnov
mapa / 18 km / 22 účastníků
Ke Krnovu cesta dlouhá, ale vyplatila se, výlet to byl krásný a veselý už od samého začátku. Na nádraží v Miloticích jsme totiž museli hledat ten správný směr, a když jsme ho našli, čekal nás k normální cestě výstup po žebříku. To už jsme postřehli, že na rozdíl od Olomouce tady pršelo, takže jsme si cestou k Zátoru užili i dost bláta. To ale není žádná překážka, v Zátoru jsme si prohlédli zdejší kostel a zastavili se u místní kyselky, u památek jsme se zastavili i v sousedních Branticích, za kterými jsme se ponořili do lesa (mimochodem plného kůrovce), abychom z něj vyšli na Bezručově vrchu, odkud je parádní výhled na Krnov s vrchem Cvilínem. Pak už jsme jen sestoupili do města, osvěžili se a jeli zase domů. / report
9. 5. Okolo Rampachu (83)
Cholina – Loučka – Nová Ves – Chudobín – Sobáčov – Litovel
mapa / 16,5 km / 11 účastníků
V rámci Sportovního dne Univerzity Palackého jsme se vydali na Litovelsko, k pověstmi opředenému vrchu Rampach, který je dominantou zdejšího kraje. Ráno jsme museli místo motoráku využít náhradní autobus, jízda rozvrzanou Karosou a zmateným řidičem byla trochu adrenalin, ale Cholinu nakonec nepřejel. Odtud jsme se vydali po modré ke studánce Svatá voda, kde jsme ale narušili dětem z okolí studánkovou slavnost, pokračovali jsme tedy dále k Loučce, u ní zase bylo potřeba obejít funkční kamenolom. Ve vedlejším, již nefunkčním lomu si jedna z účastnic si při pauze i zaplavala. Pokračovali jsme poté přes Chudobín se třemi kostely tří různých vyznání a zámkem a přes Vísku do Litovle a odtud autobusem zpět do Olomouce na program majálesu… / report
28. 4. Putování Pomoravím (82)
Horka nad Moravou – Hynkov – Lhota nad Moravou – Březové – Litovel
mapa / 18 (6,5) km / 13 (+ 37) účastníků
Taková výprava na Větrání ještě nebyla. Na putování Litovelským Pomoravím totiž se třináctkou větračů vyrazili i budoucí účastníci studentské Expedice přes bar se svými hosty s různým typem postižení. Úvodní úsek z Horky do Hynkova, kdy jsme si prohlédli areál centra ekologických aktivit Sluňákov, tak absolvovali i vozíčkáři, turisté se zrakovým nebo třeba mentálním postižením. Z Hynkova jsme pokračovali bez účastníků expedice, kteří měli další program, lužním lesem kolem meandrů řeky Moravy jsme došli až do Litovle. / report
14. 4. Podél Ferdinandky (81)
Drahotuše – Slavíč – Přední Familie – Lipník nad Bečvou
mapa / 16 km / 33 účastníků
Především technické památky nabídl tento výlet podél železniční trati z Přerova na Ostravu, která byla součástí někdejší Severní dráhy císaře Ferdinanda. Prohlédnout jsme si mohli například 400metrové viadukty u Jezernice nebo opuštěný strážní domek, vrcholem výletu ale bezesporu byla procházka opuštěným železničním tunelem ve Slavíči. Na cestu jsme se vydali z hranických Drahotuš, od tratě jsme se vzdálili až pod Helfštýnem, to jsme šlapali k cílovému Lipníku po břehu řeky Bečvy a užívali si výhledu na hrad nad námi. Nutno podotknout, že trasa výletu původně měla vést jinudy, ovšem plán zkřížila vichřice a následný zákaz vstupu do lesa. I tak ale na výlet vyrazilo 33 lidí včetně silné mezinárodní „sekce“. / report
30. 3. Chřibskými lesy (80)
(Velehrad –) Salaš – (Brdo –) Bunč – Zdounky
mapa / 18,5 km / 23 účastníků
Na Velký pátek jsme vyrazili do Chřibů, lákadlem byla mimo jiné nová rozhledna na obcí Salaš, ale nakonec jedna část výpravy stihla vystoupat i na o něco starší rozhlednu Brdo a také okouknout některé pozůstatky nedokončené dálnice, zatímco druhá část, v níž převažovali zahraniční účastníci, navštívila velehradskou baziliku. Všichni jsme se pak sešli u restaurace na Bunči, odkud jsme se vydali cestou necestou do Zdounek. Sem jsme došli zrovna, když všechny provozovny zavíraly, takže jsme šli k místnímu kostelu a zámku. Poté jsme se nechtěně načerno svezli motorákem do Kroměříže, kde už jsme ale dokoupili jízdenky a rozjeli se domů. / report
17. 3. Hledání jara u Litomyšle (79)
Zádolka – Mendryka – Janov – Strakov – Litomyšl
mapa / 20 km / 18 účastníků
Po měsíci zpět na Hřebečsko. Tentokrát ovšem ne kvůli bývalým dolům, ale za hledáním poslů jara. Sněženek jsme sice v přírodních rezervacích Králova zahrada a Psí kuchyně našli dost, avšak krčily se pod vrstvou (pravda, tenkou) čerstvého sněhu, a vůbec byl výlet na půlku března dost mrazivý. To nám ale náladu nijak zvlášť nezkazilo, ani to, že zámeček v Mendryce, který měl inspirovat Aloise Jiráska k napsání Lucerny, není přístupný, spíše vadil dlouhý úsek vedený po silnici kolem Janova – ono to ale občas na Hřebečsku jinak nejde. Trasa končila v Litomyšli, kterou jsme si za zhoršujícího se počasí prošli, a když jsme sedali do autobusu směr Česká Třebová, už byla fakt kosa. / report
11. 3. Cestou na Brníčko (78)
Libina – Obědné – Brníčko – Postřelmov
mapa / 15 km / 51 účastníků + pes
První záchvěv jara vytáhl do terénu tolik lidí, že padl dlouho nehybný účastnický rekord Větrání. Bylo to ale dílo náhody, výlet na hrad Brníčko byl totiž původně plánovaný na termín o týden dříve, kdy ještě vládla zima pevnou rukou. Nyní ale už povolovala, což samozřejmě znamenalo spoustu bláta na polňačkách a lesňačkách, ale sluníčko příjemně hřálo, navíc se během cesty z Libiny otevíraly pěkné výhledy do okolí. A co teprve na hradě! Při sestupu k Postřelmovu pak nejenže z nás opadalo bláto, ale početná výprava se začala trhat, stejným vlakem jsme domů všichni rozhodně nejeli. Ale i přes tento "roztržený" konec to byl fajn výlet. / report
10. 2. Zimní dolování (77)
Koclířov – Hřebečské důlní stezky – Kunčina
mapa / 18 km / 21 účastníků
Sněhu jsme si užili i na Hřebečovském hřbetu mezi Moravskou Třebovou a Svitavami, kam jsme vyrazili na Hřebečské důlní stezky upomínající na dřívější hornickou činnost. Pravda, na těchto stezkách jsme už kdysi byli, tentokrát jsme ale vyšli z Koclířova a stihli jsme toho podstatně více. První zastávkou byla vyhlídka Nad Doly zavěšená ve svahu, další mlhavý výhled nabídla vyhlídky nad hřebečským tunelem. Po prudkém sestupu pod kopec jsme se brzy ocitli u Rezavého potoka, který byl svou barvou rozhodně zpestřením jinak spíše černo-zeleno-bílé zimní krajiny, a pokračovali kolem několika dřívějších vstupů do štol na rozhlednu na Strážném vrchu. Pak jsme sestoupili k dolu Hugo Karel a od něj už si to zamířili do nedaleké Kunčiny, kde jsme před příjezdem vlaku způsobili trochu rozruch v hospodě. Ale to se občas v tomto počtu stává… / report
3. 2. Z Klobouk do Lidče (76)
Valašské Klobouky – Ploščiny – Študlov – Horní Lideč
mapa / 17 km / 37 účastníků + pes
První výlet roku 2018 vedl na Valašsko, protože odtud jsme se ještě nikdy nevrátili zklamaní. A nejinak tomu bylo i tentokrát, když jsme z Valašských Klobouk vystoupali k rozhledně Královec. Zatímco město bylo jen lehce omrzlé, tady už začínalo pravé zimní království a cestou po hřebenu sněhu přibývalo a přibývalo. Užili jsme si nejednoho výhledu, ať už ke slovenské hranici nebo směrem ke Kloboukům a Horní Lidči, zastavili jsme se také u malého poutního místa Dělanovec. Z hřebenu jsme poté sešli dolů a přes Študlov se vydali na vlak do Horní Lidče. Čas do jeho odjezdu někteří strávili v cukrárně, jiní při prohlídce zdejšího dřevěného mechanického betlému, kdo chtěl ale normální hospodu, měl smůlu... / report
Květná – Stašov – Balda – Polička
mapa / 22 km / 20 účastníků
S devadesátým Větráním jsme zamířili do východních Čech, k Poličce. Jen kousek za historickou česko-moravskou hranicí se zvedá nejvyšší vrchol Svitavské pahorkatiny, Baldský vrch, který jsme na trase z Květné přes Stašov obešli, abychom si prohlédli pozůstatky někdejších lesních lázní Balda, kde se svého času kurýroval i Jaroslav Vrchlický. Odtud jsme pak s pečícím sluncem nad hlavami došli do rodiště Bohuslava Martinů, kde jsme chvíli poseděli na náměstí a poté se podél hradeb přesunuli na nádraží na cestu domů. / report
Adamov – Vranov – Svatá Kateřina – Nový Hrad – Adamov
mapa / 16 km / 27 účastníků
Brzké vstávání kvůli delší cestě vlakem nakonec asi nikomu příliš nevadilo, protože okolí Adamova na Blanensku nám na šestnáctikilometrové trase ukázalo dost ze svých krás. A to jsme přitom nezamířili k četným jeskyním a skalám Moravského krasu, naopak jsme prošli kus zdejších lesů na svazích hlubokého údolí řeky Svitavy, viděli pěkné kostely nebo navštívili Nový Hrad. Na prudkých cestách sice došlo i na nějaké pády a odřeniny, ale nic vážného. / report
Veřovice – Velký Javorník – Horečky – Frenštát pod Radhoštěm
mapa / 12 km / 27 účastníků
Letní prázdniny jsme odstartovali výstupem na nejvyšší vrchol Veřovických vrchů Velký Javorník, odkud se nám naskytl luxusní kruhový výhled do okolí. Bohužel tak jak byl výšlap nahoru i přes hustotu vrstevnic na mapě pohodový, výhled nám znepříjemňovaly mraky na obloze a studený vítr, jeden by řekl až mrazivý. Stačilo ale sejít z rozhledny dolů a hned byl svět zase v pořádku, červnový. Pokračovali jsme na Horečky, kde jsme si prohlédli zdejší areál s naučnou stezkou a skokanskými můstky, a výlet jsme zakončili na nádraží ve Frenštátě. / report
Město Albrechtice – Hraniční vrch – Pelhřimovy – Slezské Rudoltice
mapa / 17,6 km / 17 účastníků
Další výprava se zahraničním přesahem. Tentokrát jsme se pohybovali po hranici česko-polské, zvlněnou krajinou Osoblažska. Hned na začátek výletu jsme zdolali Hraniční vrch s unikátní dvojrozhlednou, která se sice kymácela, ale výhled byl parádní. Poté jsme si to zamířili nevedeni žádnou turistikou značkou do zaniklé vsi Pelhřimovy, prošli jsme se ale i jejím polským sousedem. Naše kroky pak pokračovaly do Slezských Rudoltic, kde jsme očíhli zámek a probíhající traktoriádu, a pak už se nechali vézt parním vlakem po zdejší úzkokolejce o něco blíže domovu. / report
Rohatec – Sudoměřice – Petrov – Strážnice
mapa / 20,5 km / 13 účastníků
Poprvé jsme s Větráním šlápli na území Slovenska, ale jen na chvíli, ve skalickém přístavu na Baťově kanále, který byl osou naší trasy z Rohatce do Strážnice. Těžko spočítat, kolikrát jsme zdravili posádky po kanálu plujících lodí, ahóóój… Samozřejmě jsme nemohli vynechat prohlídku areálu vinných sklepů Plže v Petrově, ale opravdu jen procházku po areálu, byť bylo takové vedro, že by delší pobyt pod zemí přišel vhod. V cíli cesty ve Strážnici pak někteří zbylý čas do odjezdu domů využili k posezení v restauraci, jiní stihli i prohlídku zdejšího skanzenu. A pak už jeden přestup, druhý přestup, třetí přestup… / report
Vápenná – Medvědí kámen – Lázně Jeseník – Jeseník
mapa / 15,6 km / 23 účastníků
Po Krnovu jsme se vydali k dalšímu městu na severu, k Jeseníku. Z Vápenné, kde jsme nejprve okoukli torzo někdejší vápenky u nádraží, jsme pozvolna vystoupali na hřeben Rychlebských hor, abychom se z Medvědího vrchu mohli rozhlédnout po okolí. Výhledy se přitom nabízely už po cestě k vyhlídce, o dálkách ale tento výlet až tak být neměl. Kopce u Jeseníku jsou totiž pověstné svými léčivými prameny, a tak jsme pak pokračovali po svahu Studničního vrchu s řadou upravených, tu vydatných, tu jen kapajících pramenů, a to až do jesenických lázní, které založil slavný Vincenz Priessnitz. Tady jsme zakusili na vlastní nohy ledovou vodu venkovního balneoparku, brzy ale bylo nutné sejít do města a uhánět zase domů, do vnitrozemí. / report
Milotice nad Opavou – Zátor – Brantice – Krnov
mapa / 18 km / 22 účastníků
Ke Krnovu cesta dlouhá, ale vyplatila se, výlet to byl krásný a veselý už od samého začátku. Na nádraží v Miloticích jsme totiž museli hledat ten správný směr, a když jsme ho našli, čekal nás k normální cestě výstup po žebříku. To už jsme postřehli, že na rozdíl od Olomouce tady pršelo, takže jsme si cestou k Zátoru užili i dost bláta. To ale není žádná překážka, v Zátoru jsme si prohlédli zdejší kostel a zastavili se u místní kyselky, u památek jsme se zastavili i v sousedních Branticích, za kterými jsme se ponořili do lesa (mimochodem plného kůrovce), abychom z něj vyšli na Bezručově vrchu, odkud je parádní výhled na Krnov s vrchem Cvilínem. Pak už jsme jen sestoupili do města, osvěžili se a jeli zase domů. / report
Cholina – Loučka – Nová Ves – Chudobín – Sobáčov – Litovel
mapa / 16,5 km / 11 účastníků
V rámci Sportovního dne Univerzity Palackého jsme se vydali na Litovelsko, k pověstmi opředenému vrchu Rampach, který je dominantou zdejšího kraje. Ráno jsme museli místo motoráku využít náhradní autobus, jízda rozvrzanou Karosou a zmateným řidičem byla trochu adrenalin, ale Cholinu nakonec nepřejel. Odtud jsme se vydali po modré ke studánce Svatá voda, kde jsme ale narušili dětem z okolí studánkovou slavnost, pokračovali jsme tedy dále k Loučce, u ní zase bylo potřeba obejít funkční kamenolom. Ve vedlejším, již nefunkčním lomu si jedna z účastnic si při pauze i zaplavala. Pokračovali jsme poté přes Chudobín se třemi kostely tří různých vyznání a zámkem a přes Vísku do Litovle a odtud autobusem zpět do Olomouce na program majálesu… / report
Horka nad Moravou – Hynkov – Lhota nad Moravou – Březové – Litovel
mapa / 18 (6,5) km / 13 (+ 37) účastníků
Taková výprava na Větrání ještě nebyla. Na putování Litovelským Pomoravím totiž se třináctkou větračů vyrazili i budoucí účastníci studentské Expedice přes bar se svými hosty s různým typem postižení. Úvodní úsek z Horky do Hynkova, kdy jsme si prohlédli areál centra ekologických aktivit Sluňákov, tak absolvovali i vozíčkáři, turisté se zrakovým nebo třeba mentálním postižením. Z Hynkova jsme pokračovali bez účastníků expedice, kteří měli další program, lužním lesem kolem meandrů řeky Moravy jsme došli až do Litovle. / report
Drahotuše – Slavíč – Přední Familie – Lipník nad Bečvou
mapa / 16 km / 33 účastníků
Především technické památky nabídl tento výlet podél železniční trati z Přerova na Ostravu, která byla součástí někdejší Severní dráhy císaře Ferdinanda. Prohlédnout jsme si mohli například 400metrové viadukty u Jezernice nebo opuštěný strážní domek, vrcholem výletu ale bezesporu byla procházka opuštěným železničním tunelem ve Slavíči. Na cestu jsme se vydali z hranických Drahotuš, od tratě jsme se vzdálili až pod Helfštýnem, to jsme šlapali k cílovému Lipníku po břehu řeky Bečvy a užívali si výhledu na hrad nad námi. Nutno podotknout, že trasa výletu původně měla vést jinudy, ovšem plán zkřížila vichřice a následný zákaz vstupu do lesa. I tak ale na výlet vyrazilo 33 lidí včetně silné mezinárodní „sekce“. / report
(Velehrad –) Salaš – (Brdo –) Bunč – Zdounky
mapa / 18,5 km / 23 účastníků
Na Velký pátek jsme vyrazili do Chřibů, lákadlem byla mimo jiné nová rozhledna na obcí Salaš, ale nakonec jedna část výpravy stihla vystoupat i na o něco starší rozhlednu Brdo a také okouknout některé pozůstatky nedokončené dálnice, zatímco druhá část, v níž převažovali zahraniční účastníci, navštívila velehradskou baziliku. Všichni jsme se pak sešli u restaurace na Bunči, odkud jsme se vydali cestou necestou do Zdounek. Sem jsme došli zrovna, když všechny provozovny zavíraly, takže jsme šli k místnímu kostelu a zámku. Poté jsme se nechtěně načerno svezli motorákem do Kroměříže, kde už jsme ale dokoupili jízdenky a rozjeli se domů. / report
Zádolka – Mendryka – Janov – Strakov – Litomyšl
mapa / 20 km / 18 účastníků
Po měsíci zpět na Hřebečsko. Tentokrát ovšem ne kvůli bývalým dolům, ale za hledáním poslů jara. Sněženek jsme sice v přírodních rezervacích Králova zahrada a Psí kuchyně našli dost, avšak krčily se pod vrstvou (pravda, tenkou) čerstvého sněhu, a vůbec byl výlet na půlku března dost mrazivý. To nám ale náladu nijak zvlášť nezkazilo, ani to, že zámeček v Mendryce, který měl inspirovat Aloise Jiráska k napsání Lucerny, není přístupný, spíše vadil dlouhý úsek vedený po silnici kolem Janova – ono to ale občas na Hřebečsku jinak nejde. Trasa končila v Litomyšli, kterou jsme si za zhoršujícího se počasí prošli, a když jsme sedali do autobusu směr Česká Třebová, už byla fakt kosa. / report
Libina – Obědné – Brníčko – Postřelmov
mapa / 15 km / 51 účastníků + pes
První záchvěv jara vytáhl do terénu tolik lidí, že padl dlouho nehybný účastnický rekord Větrání. Bylo to ale dílo náhody, výlet na hrad Brníčko byl totiž původně plánovaný na termín o týden dříve, kdy ještě vládla zima pevnou rukou. Nyní ale už povolovala, což samozřejmě znamenalo spoustu bláta na polňačkách a lesňačkách, ale sluníčko příjemně hřálo, navíc se během cesty z Libiny otevíraly pěkné výhledy do okolí. A co teprve na hradě! Při sestupu k Postřelmovu pak nejenže z nás opadalo bláto, ale početná výprava se začala trhat, stejným vlakem jsme domů všichni rozhodně nejeli. Ale i přes tento "roztržený" konec to byl fajn výlet. / report
Koclířov – Hřebečské důlní stezky – Kunčina
mapa / 18 km / 21 účastníků
Sněhu jsme si užili i na Hřebečovském hřbetu mezi Moravskou Třebovou a Svitavami, kam jsme vyrazili na Hřebečské důlní stezky upomínající na dřívější hornickou činnost. Pravda, na těchto stezkách jsme už kdysi byli, tentokrát jsme ale vyšli z Koclířova a stihli jsme toho podstatně více. První zastávkou byla vyhlídka Nad Doly zavěšená ve svahu, další mlhavý výhled nabídla vyhlídky nad hřebečským tunelem. Po prudkém sestupu pod kopec jsme se brzy ocitli u Rezavého potoka, který byl svou barvou rozhodně zpestřením jinak spíše černo-zeleno-bílé zimní krajiny, a pokračovali kolem několika dřívějších vstupů do štol na rozhlednu na Strážném vrchu. Pak jsme sestoupili k dolu Hugo Karel a od něj už si to zamířili do nedaleké Kunčiny, kde jsme před příjezdem vlaku způsobili trochu rozruch v hospodě. Ale to se občas v tomto počtu stává… / report
Valašské Klobouky – Ploščiny – Študlov – Horní Lideč
mapa / 17 km / 37 účastníků + pes
První výlet roku 2018 vedl na Valašsko, protože odtud jsme se ještě nikdy nevrátili zklamaní. A nejinak tomu bylo i tentokrát, když jsme z Valašských Klobouk vystoupali k rozhledně Královec. Zatímco město bylo jen lehce omrzlé, tady už začínalo pravé zimní království a cestou po hřebenu sněhu přibývalo a přibývalo. Užili jsme si nejednoho výhledu, ať už ke slovenské hranici nebo směrem ke Kloboukům a Horní Lidči, zastavili jsme se také u malého poutního místa Dělanovec. Z hřebenu jsme poté sešli dolů a přes Študlov se vydali na vlak do Horní Lidče. Čas do jeho odjezdu někteří strávili v cukrárně, jiní při prohlídce zdejšího dřevěného mechanického betlému, kdo chtěl ale normální hospodu, měl smůlu... / report
Komentáře
Okomentovat